Stránky

Výpis článků se štítkem můj život.

Kam to spěje.

Milí pravidelní čtenáři,

rád bych se předem omluvil za zhoršení kvality tohoto blogu v příštích dnech. Vím, že přijdu o pár odběratelů a nejspíš mi i klesne umístění ve vyhledávání... a pak už mi sem budou chodit jen vyhledávací roboti a spameři.

Chystám se napsat pár článků o lásce, ženách, vztazích, dobrých a zlých lidech, motivech a následcích a tak. Články to budou hloupé (jeden bude mít to slovo i v názvu) a vyčerpají čtenáře i autora dřív než téma.. rozhodně nebudou ani přínosné, ale napsat je chci.

Pokud se v některém článku poznáte, pak je možná o vás. Nebudu kecat: ne všechna místa a osoby v mých textech jsou smyšlené.

Jako vždy platí, že komentáře vítám, každá věta je lepší než +1 ve statistikách návštěvnosti. //Ale stejně platí, že mažu co se mi nelíbí.

Na závěr obrázek z filmu Ed Wood.

Už jsem byl...

Nedávno jsem si rekapituloval. Už jsem byl:

  • instruktorem her
  • instruktorem lanových překážek
  • lektorem
  • zdravotníkem
  • grafikem
  • vazačem diplomek
  • prodavačem
  • účetním
  • instalatérem
  • členem výkonných výborů
  • a dozorčí rady
  • garantem
  • technickou podporou
  • odborníkem na univerzitě
  • fotografem
  • designerem log
  • webdesignerem
  • sponzorem
  • hudebníkem
  • programátorem
  • kopáčem kanálů
  • poradcem snad ve všem
  • vedoucím mládeže
  • řešitelem projektu
  • dokonce jsem připravoval sborník her
  • a určitě jsem na něco zapomněl...

Všechno jsem to dělal jen krátce (počítám svůj produktivní život na cca 10 let) a v ničem jsem nebyl nejlepší. Něco z toho jsem jistě dělal i poměrně špatně (věřím si hlavně v kopání kanálů a instalatéřině - i když baterii nad dřezem jsem naposled vyměnil elegantně a spachování záchodu mi taky nedělalo problém).

Každá z těch věcí mě něco naučila, nějak mě rozvinula nebo mi ukázala kam nechci. V každé z těch rolí jsem zároveň udělal něco dobrého - míň či víc, ne všude mi bylo tak dobře a byl jsem tak skvělý, abych si zasloužil vytesat jméno do másla.

Nic z toho bych ale nemohl dělat, kdybych čekal na to, až to budu umět! Navíc, kdy bych se takové věci naučil... mnohem lepší je přistupovat k nové roli připravený a otevřený: "Ano, neumím všechno, ale jsem připraven se leccos doučit." Samozřejmě s tím souvisí i druhá strana mince: "Myslím, že na tu operaci srdce je ještě času dost, nejdřív bych se naučil pořádně vyndávat klíšťata." Nebýt nejlepší a mrvit věci není to samé.

Je težké se ohlížet a vidět, kolik věcí jsem opustil... ať je to Slunovrat, Hnutí, Klub-NET nebo třeba i Formtisk, moje bývalá práce, kde jsem rukama dělal hezké věci nebo Na Pohodu/GM5, kde jsem katalyzoval, kontroloval a využíval zážitky, ale bylo to třeba, už mi tam nebylo dobře nebo zkrátka byl čas se přesunout a posunout. Snažil jsem se minimalizovat hořkost, nasrání i špatné svědomí z odchodu a ne vždy se to povedlo... leckdy bylo bouchnutí dveřma zbytečně hlasité, ale asi i to bylo potřeba. Víme, že co začíná, taky končí.

Stejně jako na profesní role, je člověk nepřipravený i na ty životní, na partnerství. Ale ani tady nejde mít strach z neúspěchu a vlastní nepřipravenosti. I v partnerství člověk skáče do neprozkoumané vody a dopředu nikdy neví jak moc je třeba umět plavat, aby se neutopil a nebo jestli se mu nakonec nebude lépe hodit bruslení. Já to znám: Strach ze vztahu, strach z toho, že by nebyl tak dokonalý (že bych nebyl tak dokonalý), jak by si zasloužila. Mám pocit, že mě to sleduje už dýl.

Když koukám zpět, jsem na sebe pyšný, ale zároveň jsem rozmrzelý a když koukám dopředu vidím, že furt je nad čím přemýšlet a hlavně - co se učit.

Tak co Verunko, je to pozitivní nebo negativní článek?

Stagnuju?

Nějak jsem se zasekl.

Pracuju, ale stejně si neumím představit, že bych se dopracoval až k té chalupě.
Fotím, ale nezlepšuju se jak bych chtěl.
Vydělávám, ale nejsem bohatý.
Mám hromadu názorů, ale prd dělám.

Chce to nějak uchopit. Už dlouho jsem ani neměl nějaký nápad.
Třeba nějaká můza... nebo dovča.
Nejak mi chybí směr... well... Takže zatím malými krůčky vpřed!

Tak mám nový foťák

Milí,

po téměř třech týdnech bez fotoaparátku jsem konečně našel náhradu za předčasně douslouživšího Wulfrica.

Koupil jsem starší, použitou zrcadlovku Nikon D200, je to kousek +- ze stejné doby jako byl Wulfric (byl stažen před pěti lety), ale vyšší verze: má magnesiové tělo utěsněné proti vlhku, sériové snímání, víc všelijakého nastavení a tak. Srovnání už udělal Ken Rockwell.

Proč jsem nechtěl novější poloprofi foťák? Ve hře byla D300 a D7000 - obě novější a lepší, ale taky 2x-3x dražší :-/ A vzhledem k mému stěhování se mi nechtělo moc vyčerpávat fondy a nebo ochotné kamarády. Upgrade technické základy přijde, ale až se mi to bude hodit... teď by mě to akorát znervóznělo.

Proč ne novější levnější? Modely D3000 a D5000 by asi posloužily.. ale má pevná 50ka by neostřila a hlavně: nemají horní display a na to bych si zvykal těžko.

Nevýhody D200ky

Má stejný čip jako D80 (jen rychlejší), takže bude šumět při vyšších ISO. Má velkou spotřebu baterie - ale dostal jsem k ní dvě náhradní. Je na CF karty, oproti D80ce, která byla na SD... takže jsem musel investovat pár stovek navíc do nové karty (no investovat... však to znáte).

Takže Dan to zase rozjíždí! Snad už brzičko se zase budou průběžně dařit nějaké fotky.

UPDATE: Perlička... když byl nový stál 50 000 Kč.

Novinky z posledních pár dnů

Na BPD jsem nefotil. -> a Svět se nezhroutil.

Silně uvažuju o nákupu Nikonu D7000 na splátky, nechal bych si ho tak tři roky, během nich nakoupil lepší objektivy a pak vyšel v ústrety full-frame zrcadlovce.

Chystám se na alespoň jedny agility závody (Třebíč, Brno) a alespoň jedny frisbí (asi Nymburk, možná Lednice) fotit, tak snad už bude čím.

Dosti mi chybí možnost vyrazit večer fotit motýlky nebo vážky, o tomto víkendu jsem z toho chytl tmavě modré nálady. Kamarádce navíc mezi tím vyrostl kocourek, který by určo měl aspoň 10 lajků na Facebooku a jako tapeta na kompu by mi vydržela tak měsíc.

O tom, že fotografie je nehorázně drahý koníček se nejsnáze přesvědčíte na čudlíku, který je velmi podobný šroubu za víc než čtyři kilča.

Přidal jsem se k aktivitě The Internet Defense League, která má sdružit provozovatele webu a koordinovat jejich protesty proti pokusům ovládnout internet. Ne že by můj malý webíček něco změnil.

Na webu přibyl ukazatel stavu filmu v mé praktice #}

Tak a na závěr, abyste viděli, kam až mě dohání fotobezvětří, kresbička:

Štítky

Profily

Další odkazy