Stránky

Výpis článků se štítkem můj život.

Zhodnocení dovči .-)

Broučci,

dovolená byla fantastická!

Historie, atmosféra, pak hory a lesy... uff

Tři mušky to mělo:

  • Bolelo mě koleno... asi jsem to moc hnal, takže jsem si koupil turistické hole a pak už to šlo.
  • Večery na hotelu byly núdné... příště si s sebou vezmu nějaký tablet nebo ntb nebo nějakou jinou hračku s větším displejem než má můj mobil.
  • Foťák moc nechtěl fotit... z tří baterek je jedna asi úplně mrtvá a druhá se vybila hned, pech.

A co příště? Příště začnu zase ve Slavonicích, nestihl jsem tamní podzemí, muzeum, muzeum opevnění a půlku Graselovi stezky. A pak zase do hor.. možná Šumava.

Pac a pusu.

//fotky nějaké asi budou... ale moc na ně nespěchám :)

Podzimní dovča 2012

Milí, na konci tohoto týdne mi začíná dovolená :-) mizím skoro hned potom, co si odbydu povinnosti na univerzitě.

Pro ty co se lekli, tak není čeho se bát, na Lucčiné oslavě se objevím :-)

Po úspěchu loňského cestovacího konceptu, jsem se letos rozhodl ho +- zopakovat, takže mě čekají:

  • 2 tisícovky
  • dvě celodenní cesty vlaky a busy
  • několik zřícenin, hradů...
  • několik kvalitních restaurací
  • 3 nové hotely

Opět s sebou beru foťák, takže fotky možná budou.

Co z toho plyne?

Od pátku 9. listopadu do neděle 18. listopadu sice budu na telefonu, FB, mapách, mailu a twittru, ale moc toho pro vás neudělám, protože si neberu počítač :D

Kdybyste mě chtěli potkat, tak pondělí a úterý jižní Čechy, čtvrtek Orlické hory a sobota Jeseníky.

Pac a :-*

Jak jsem na tom teda s focením?

Milí, krátké shrnutí aktuální fotosituace.

Našel jsem si cvičnou modelku.

Opravdu dlouho jsem hledal a nenacházel, ale nakonec se ozvala slečna, která má zkušenosti s focením, zajímá ji i focení v roli fotografa, má pochopení, náladu i čas.

Zatím nemám kde fotit.

Dřív jsem většinu fotek a skoro všechna první focení dělal ve svém pokoji, který jsem pro to trocu přestavěl... aktuálně ale bydlím v malém panelákovém pokojíčku :-\ Pro focení na zakázku bych si mohl samozřejmě pronajmout ateliér, ale pro trénink nebo první focení s modelkami se mi to zdá příliš drahé. (Nic jiného mi asi nezbyde, takže až budou prachy navíc stejně si tu permanentku koupím.)

Lidi se začli ozývat.

Aby toho nebylo málo, opět se začali z různých stran ozývat lidi, že by chtěli fotky. Což sice lichotí, ale taky ještě víc znepříjemňuje hloupou situaci.

Jak z toho ven?

Z příštích větších peněz nebo peněz navíc si zkrátka koupím permanentku do profi ateliéru a vyrazím se svou cvičnou modelkou vyzkoušet nové hračky. Do té doby budu holt řešit jinačí věci a fotit jinde a jinak.

//BTW: Brzičko už budu mít dalšé dovolenou, tak doufám, že se zadaří fotky aspoň tak, jako loni.

zdroj obrázků: Wikipaintings

Kam to spěje.

Milí pravidelní čtenáři,

rád bych se předem omluvil za zhoršení kvality tohoto blogu v příštích dnech. Vím, že přijdu o pár odběratelů a nejspíš mi i klesne umístění ve vyhledávání... a pak už mi sem budou chodit jen vyhledávací roboti a spameři.

Chystám se napsat pár článků o lásce, ženách, vztazích, dobrých a zlých lidech, motivech a následcích a tak. Články to budou hloupé (jeden bude mít to slovo i v názvu) a vyčerpají čtenáře i autora dřív než téma.. rozhodně nebudou ani přínosné, ale napsat je chci.

Pokud se v některém článku poznáte, pak je možná o vás. Nebudu kecat: ne všechna místa a osoby v mých textech jsou smyšlené.

Jako vždy platí, že komentáře vítám, každá věta je lepší než +1 ve statistikách návštěvnosti. //Ale stejně platí, že mažu co se mi nelíbí.

Na závěr obrázek z filmu Ed Wood.

Už jsem byl...

Nedávno jsem si rekapituloval. Už jsem byl:

  • instruktorem her
  • instruktorem lanových překážek
  • lektorem
  • zdravotníkem
  • grafikem
  • vazačem diplomek
  • prodavačem
  • účetním
  • instalatérem
  • členem výkonných výborů
  • a dozorčí rady
  • garantem
  • technickou podporou
  • odborníkem na univerzitě
  • fotografem
  • designerem log
  • webdesignerem
  • sponzorem
  • hudebníkem
  • programátorem
  • kopáčem kanálů
  • poradcem snad ve všem
  • vedoucím mládeže
  • řešitelem projektu
  • dokonce jsem připravoval sborník her
  • a určitě jsem na něco zapomněl...

Všechno jsem to dělal jen krátce (počítám svůj produktivní život na cca 10 let) a v ničem jsem nebyl nejlepší. Něco z toho jsem jistě dělal i poměrně špatně (věřím si hlavně v kopání kanálů a instalatéřině - i když baterii nad dřezem jsem naposled vyměnil elegantně a spachování záchodu mi taky nedělalo problém).

Každá z těch věcí mě něco naučila, nějak mě rozvinula nebo mi ukázala kam nechci. V každé z těch rolí jsem zároveň udělal něco dobrého - míň či víc, ne všude mi bylo tak dobře a byl jsem tak skvělý, abych si zasloužil vytesat jméno do másla.

Nic z toho bych ale nemohl dělat, kdybych čekal na to, až to budu umět! Navíc, kdy bych se takové věci naučil... mnohem lepší je přistupovat k nové roli připravený a otevřený: "Ano, neumím všechno, ale jsem připraven se leccos doučit." Samozřejmě s tím souvisí i druhá strana mince: "Myslím, že na tu operaci srdce je ještě času dost, nejdřív bych se naučil pořádně vyndávat klíšťata." Nebýt nejlepší a mrvit věci není to samé.

Je težké se ohlížet a vidět, kolik věcí jsem opustil... ať je to Slunovrat, Hnutí, Klub-NET nebo třeba i Formtisk, moje bývalá práce, kde jsem rukama dělal hezké věci nebo Na Pohodu/GM5, kde jsem katalyzoval, kontroloval a využíval zážitky, ale bylo to třeba, už mi tam nebylo dobře nebo zkrátka byl čas se přesunout a posunout. Snažil jsem se minimalizovat hořkost, nasrání i špatné svědomí z odchodu a ne vždy se to povedlo... leckdy bylo bouchnutí dveřma zbytečně hlasité, ale asi i to bylo potřeba. Víme, že co začíná, taky končí.

Stejně jako na profesní role, je člověk nepřipravený i na ty životní, na partnerství. Ale ani tady nejde mít strach z neúspěchu a vlastní nepřipravenosti. I v partnerství člověk skáče do neprozkoumané vody a dopředu nikdy neví jak moc je třeba umět plavat, aby se neutopil a nebo jestli se mu nakonec nebude lépe hodit bruslení. Já to znám: Strach ze vztahu, strach z toho, že by nebyl tak dokonalý (že bych nebyl tak dokonalý), jak by si zasloužila. Mám pocit, že mě to sleduje už dýl.

Když koukám zpět, jsem na sebe pyšný, ale zároveň jsem rozmrzelý a když koukám dopředu vidím, že furt je nad čím přemýšlet a hlavně - co se učit.

Tak co Verunko, je to pozitivní nebo negativní článek?

Moje fotografie

Štítky

Použití fotek

Fotografie na webu, které jsou opatřené vodotiskem jsou moje a jsou chráněné autorským zákonem. Fotky můžete kopírovat na své Facebooky a blogy, pokud jsou nekomerčního charakteru a pokud mě uvedete jako autora. Za odkaz zpět na celou galerii budu rád a uvítám i když mi dáte vedět, že se vám fotka líbí a půjčujete si ji, třeba do mailu nebo komentářů pod galerií. Díky

Profily

Další odkazy